První zmínka o záměru založit v Přešticích knihovnu existuje na základě dochované zprávy z roku 1844. O založení knihovny se však nedochovala ani zřizovací listina ani jiný druh dokumentu, který by situaci dokladoval. Informace se objevují v dobovém tisku.
Vznik první veřejné knihovny v Přešticích je, stejně jako v jiných lokalitách Čech a Moravy, spojen s úsilím vzdělanců, především učitelů a kněží. Na základě anonymního článku ze Světozoru známe zakladatele“knihovny pro lid“ v Přešticích. Autor článku napsal:
“Roku 1846 usnesli se založiti v Přešticích knihovnu: p. František Pavlík, děkan, p. František Lambl, aktuar a p. Jos. Pekárek, kaplan. Za jejich usnesením následoval v zápětí skutek“. Všichni jmenovaní darovali do nové knihovny značný počet knih /na 300/. Knihovna byla umístěna nedaleko školy, na přeštickém děkanském úřadě. Ačkoli byla první obecní knihovna v Přešticích označována svými zakladateli jako školní, sloužila široké veřejnosti. Podle seznamu, vypracovaného v roce 1853 Josefem Pekárkem, si 221 čtenářů mohlo vypůjčit z 630 děl a 705 svazků vesměs českých knih. Vzhledem ke skutečnosti, že zmíněný Pekárkův seznam knih nebyl nalezen, nemáme o složení knihovního fondu bližší informace.
V průběhu šedesátých let předminulého století zasáhla do vývoje první přeštické knihovny významná společensko-politická okolnost. České obyvatelstvo se začalo aktivně prosazovat téměř ve všech společenských oblastech. Sdružování českého obyvatelstva dále vzrostlo po vydání Spolkového zákona v roce 1867. Všechny spolky dříve či později založily pro své členy knihovny.
V roce 1871 byl zaznamenán úpadek obecní knihovny. Od poloviny sedmdesátých let předminulého století nemáme o činnosti první veřejné přeštické knihovny žádnou zprávu. I když zhruba po třiceti letech své existence knihovna prakticky zanikla, bylo její „buditelské“ poslání splněno.
V roce 1913 nastává zlom. Přeštická Občanská beseda se rozchází a podle svých stanov žádá městskou radu, aby jejich bohatou knihovnu přijala do své správy a eventuelně uvažovala o upravení a vedení lidové veřejné knihovny správou města. Tak se také stalo. Žádná podrobnější dokumentace /předávací protokoly, seznamy knih, časopisů a novin nebyly nalezeny.
Až 22. července 1919 se situace v knihovnictví radikálně změnila schválením zákona č. 430 Sb. O veřejných knihovnách obecních. Nový zákon byl ve své době naprosto převratný. Nařizoval obcím zřídit a udržovat veřejnou knihovnu z obecních rozpočtů jako pravidelné a řádné vydání.
Ustavující schůze Knihovní rady v Přešticích se konala 2. března 1921. Cílem činnosti knihovní rady bylo zajistit vhodné místnosti a zařízení pro knihovnu, založit knihovní fond a dbát o finance. Zastupitelé umístili knihovnu do domu u obecní váhy č. p. 90.
Veřejná obecní knihovna v Přešticích byla poprvé otevřena pro veřejnost 1. listopadu 1921. Za 2 měsíce ji navštívilo 139 čtenářů, kteří si vypůjčili 1046 knih. Nutno uvést, že velkou měrou do začátku přispěli obyvatelé města, městská spořitelna a tělocvičná jednota Sokol /peněžními dary celkem ve výši 1453,40 K/, spolek Československá podpůrná jednota bývalých vojínů věnoval svůj knihovní fond, přeštičtí skauti shromáždili od občanů 380 většinou brožovaných knih.
K 31. 12. 1921 tak knihovní fond obsahoval 447 titulů beletrie, 60 svazků naučné literatury, 35 knih pro mládež a 18 časopisů /celkem 560 svazků knih/.
- Knihovní zpráva za rok 1926 – knihovnice Josefa Benešová /učitelka/, v zimě se půjčovalo dvakrát týdně po 3 hodinách, čtenářské poplatky činily 842 Kč, příspěvek města 3 965 Kč, dary 950 Kč, vyřazeno 46 knih, veden přírůstkový a místní seznam, začal se budovat jmenný lístkový katalog
- Září 1934 – krizová situace – nedostatek místa jak pro čtenáře, tak pro uložení knih, knihovna byla umístěna na verandě ve dvoře přeštické radnice
- 4. února 1946 – knihovna přestěhována do prvního patra bývalého hostince „U Marků“ na náměstí
- Ze čtyřicátých let není k dispozici ani jedna výroční zpráva, dochovaly se dva tištěné Seznamy knih Veřejné knihovny v Přešticích:
1. 9. 1940 – 1. seznam - knihy jsou abecedně uspořádané se signaturou, rozdělené na beletrii, naučnou literaturu, poezii, divadlo, knihy pro mládež, časopisy a knihy určené k prezenčním výpůjčkám - 1940 – 500 čtenářů, 3692 knihovních jednotek
1. 9. 1948 – 2.seznam - obsahuje 4426 knihovních jednotek, dále je v něm rejstřík spisovatelů, knihovní fond je více rozčleněn podle obsahu než v prvním seznamu z roku 1940
Součástí obou seznamů je také knihovní řád, který řešil vztahy mezi čtenářem a knihovnou. - Od 1. ledna 1951 byla městská veřejná knihovna v Přešticích pověřena funkcí okresní lidové knihovny.
- Od počátku padesátých let se stal knihovník profesionálním pracovníkem. První přeštickou knihovnicí na plný úvazek byla paní A. Bažantová.
- 1953 – Okresní lidová knihovna v Přešticích byla umístěna do bývalého obchodu pana Velkoborského na Pohořku.
- 1956 – knihovna se stěhuje do budovy Zemědělského domu na náměstí.
- Od počátku šedesátých let byla činnost knihovny upravena Organizačním řádem, který vydal Okresní národní výbor Plzeň-jih. Knihovna v něm byla definována jako samostatné kulturní zařízení ONV Plzeň-jih. Vedením knihovny byl pověřen ředitel, kterého jmenoval a odvolával ONV /Okresní národní výbor/. V novém Organizačním řádu bylo nově vymezeno postavení knihovny jako okresního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb i řídícího a výplatního střediska pro všechny pracovníky veřejných knihoven okresu. Dále řád ukládal pomáhat školám a společenským organizacím v práci s knihou a sloužit studujícím při zaměstnání.
- 1960 – 742 čtenářů, 25 498 výpůjček
- Konec šedesátých let – dětské oddělení umístěno v přízemí budovy, které se říkalo „Stará pošta“ na severní straně náměstí.
- Září 1974 byl pro účely Okresní knihovny v Přešticích vykoupen dům č. 281 v ulici Na Růžku. Byla zde umístěna 4 oddělení – hospodářsko-správní, politické, metodické a dětské. Oddělení pro dospělé čtenáře a oddělení katalogizace zůstaly v budově Zemědělského domu na náměstí.
- Srpen 1975 – oddělení katalogizace přemístěno do místností po dětském oddělení na „Staré poště“.
- 1975 – začala realizace střediskového systému knihovnictví. V okrese mělo působit 10 středisek pro 152 přidružených knihoven a dalších 5 knihoven ve střediskových obcích čekalo na zprofesionalizování. Součástí metodického oddělení se stalo tzv. doplňovací oddělení, které plánovitě půjčovalo vybrané soubory knih místním lidovým knihovnám.
- V osmdesátých letech byla činnost knihovny nejprogresivnější.
- 1985 – 1295 čtenářů, 49 234 výpůjček, 40% dětských čtenářů, 21% čtenářů z obyvatel
- 1988 – oddělení katalogizace přestěhováno do rozšířeného objektu knihovny Na Růžku. Takto zůstalo umístění jednotlivých oddělení až do zrušení okresní knihovny v roce 1991.
- Od roku 1951 byl rozvoj okresní knihovny s městskou funkcí omezován nedostatečnými prostorovými možnostmi. Právě tyto důvody nedovolily zřídit v knihovně studovnu, čítárnu, hudební oddělení, či malý sál pro pořádání kulturních akcí. Tento problém trápil přeštickou knihovnu už za první republiky. V sedmdesátých letech byla jednotlivá oddělení umístěna dokonce až ve třech různých objektech ve městě.
- 30. 9. 1991 – Okresní knihovna Plzeň-jih se sídlem v Přešticích zrušena. K tomuto datu řídila okresní knihovna celkem 163 knihoven, z toho 10 městských s 19 pobočkami. Knihovnické služby zajišťovalo 179 pracovníků. V důsledku transformace se knihovna v Přešticích stala součástí příspěvkové organizace Kulturní zařízení Přeštice. Zřizovatelem byl Městský úřad v Přešticích. Řízením knihovny byl pověřen vedoucí kulturního zařízení. Od tohoto roku je knihovna střediskem knihovnických služeb pro místní /neprofesionální/ knihovny, které zřizují obecní úřady v oblasti /23 knihoven/.
- 1992 – od tohoto roku sídlí všechna oddělení knihovny /odd. pro dospělé čtenáře, dětské, katalogizace, středisko služeb pro místní knihovny na Přešticku/ v prostorách Kulturního zařízení na Masarykově náměstí v Přešticích.
- 1995 – knihovna buduje postupně automatizovaný knihovnický systém LANius. Čtenáři mají k dispozici on-line katalog, mohou využívat meziknihovní výpůjční službu, od roku 1998 má knihovna k dispozici čtecí zařízení na CD-ROM, připojení knihovny na souborný katalog SKAT.
- 1996 – 150 let Obecní knihovny v Přešticích /1846–1996/, /Přeštické noviny duben 1996/
- 2007 – stěhování knihovny na novou adresu – Husova 1079 /bývalá lékárna/ od 1. 7. stěhování dětského oddělení, od 1. 8. stěhování oddělení pro dospělé čtenáře
- 29. 10. 2007 – slavnostní otevření nového provozu Husova 1079
- 1. 1. 2009 – Městská knihovna Přeštice se stává organizační složkou Města Přeštice, vedoucí Hana Honzíková
- 2009 – březen – nový systém Clavius, září – bezbariérový přístup do knihovny, k 31. 12. má knihovna ve fondu 46 635 svazků /naučná 16 139, beletrie 30 496/, registrovaných čtenářů 884 /z toho 302 do 15 let/, počet výpůjček 52 835 /27 348 pro dospělé, 6 242 pro děti/, vnitrostátní meziknihovní výpůjční systém, veřejný internet, 6 internetových stanic, webové stránky, elektronický katalog na internetu
- 1. 3. 2010 – vedoucí knihovny Věnceslava Dražková
- 2013 - zprovozněn výtah v budově
- 2015 - výměna oken, malování všech prostor
- 2016 - revize knižního fondu
Prameny:
- Bakalářská práce „Historie a současnost knihovnictví v Přešticích“ Drahomíra Valentová, Plzeň 1999
- Výroční zprávy MěK Přeštice
